Máme holčičku 1,5 roku. V podkroví chováme pejska, fenečku nalezence menšího vzrůstu. Odmalička jsou na sebe zvyklé. Pejsek ze začátku dost žárlil, ale časem pochopil. Eliška ví, že mu nesmí ubližovat ani mu nic brát. Pejsek zase moc dobře ví, že nesmí Elišce nic udělat. Neměli jsme za tu dobu společného soužití žádný problém. S 10-ti letým dítětem už je to zase jiné. To už si musí uvědomovat povinnosti a také starosti, které s domácím mazlíčkem kromě těch radostí jsou. Být Vámi, nastavila bych mu jasná pravidla, jak se o nového člena domácnosti starat. Je dobře, že jste upřímná a rovnou napíšete, že pes nepřichází v úvahu, protože to není záležitost na týden, ale na několik let. Doporučila bych něco méňě náročného. Andulku, krysu, křečka, potkana, apod. O zvířátko se bude děcko starat samo. Pokud např. zapomene dávat mazlíčkovi najíst, měnit podestýlku a podobně, použila bych výhrůžku, že zvířátko vrátíte majiteli nebo prodáte do zverimexu. To na nás zabíralo spolehlivě
ale taky alergie - naše malá má naštěstí alergii pouze na srst, ne na další -roztoče, prach apod., takže jsme mohli pořídit morče - naháče. 
Pravidla jsou jasná - panička pečuje, my kontrolujeme - denně výměna vody, krmení, úklid, zatím to funguje, doufáme, že vydrží - vzali jsme ji taky do útulku, aby viděla, jak končí opuštěná zvířátka - to zabralo snad nejvíc. 
kolik je tvojí dceři?
Nakonec mi koupili psa a já se o něj starala moc, dokonce se stal mým koníčkem, stříhala jsem ho, cvičili jsme překážky atd. Péče rodičů spočívala jen u mamky v krmení a u táty vzít psa do auta k vetoi, když to chtělo další očkování. Tím chci jen říct, jestli by nějaké jiné zvířítko potomek opravdu chtěl. Paradoxně byste pak možná mohli mít s méně náročným zvířátkem jako rodiče víc práce než s náročným psem 