Bratr se ženil pozdě, bylo mu 37 a místo, aby mamka předala vodítko nevěstě, začala se starat o ně o oba a později i o jejich dítko. Už to trvá šest let a já neustále od mamky poslouchám, jak už nemůže, jak je to hrozné atd. Když ji řeknu, ať si to vyříkají, tak mi odpoví, že se chce hádat. Už mě to nebaví. raději se trápí než by všechno otevřeně řekla... A já jsem ta špatná, co ji navádím k hádkám...
Co byste dělaly na mém místě? Mám chuť mamce příště říct, ať si nestěžuje, když se nechce hádat, ale to neudělám, strašně bych ji ranila...
Pavla

A jaký máš vztah s bratrem? Vzal by to od tebe, že by sis s ním zkusila místo mamky promluvit ty? Třeba už to ani nevnímají a berou to jako normální, když už to trvá tak dlouho.
Jinak asi nezmůžeš nic, je to problém mamky, takto si to zavedla a když už to tak dál nechce tak je jen na ní, aby s tím přestala.

_________________
[url=http://lilypie.com][img]http://lb4m.lilypie.com/YRsdp2.png[/img][/url]