Občas bych z našeho puberťáka zešílela, ale je mi jasné, že si tím musíme projít a že z toho (doufám) vyroste. Manžel z něj šílí taktéž, ale pořád by všechno řešil přes mě -a já odmítám dělat , protože pak se naštvou oba - na mě. Většinou to dopadne tak, že se pohádají a pak jeden na druhého chodí žalovat, což odmítám poslouchat. Tuhle se dohadovali, proč se nemůžou shodnout - a já jim řekla, že je to tím, že jsou oba stejní - a taky se oba urazili. jak řešíte taťku a puberťáka u vás?

_________________
Boubelka

Tak to nezávidím mít doma dva puberťáky toho smajlíka myslím ironicky, je to na zbláznění. No já, když dojde k nějakému vzájemnému žalovaní, tak se naštvu, řeknu ať mi vlezou s prominutím na záda a urazím se já, jako, že nejsem žádný hromosvod a že mám taky dost práce.
Linda