No tak to je další věc, které se trochu děsím a nevím jak se s ní vypořádám až budeme mít mimi nebo spíš starší dítko. Já i partner jsme na úklid opravdu puntičkáři, vše musí být dokonalé. Já uklízením dokonce relaxuji, v sobotu se úklidu věnuju celé dopoledne a kolikrát až do odpoledne. Manžel také rád přiloží ruku k dílu a také ho to baví, ten je schopen třeba hodinu leštit digestoř v kuchyni jen aby výsledek byl opravdu dokonalý.
Máme v bytě skuteně naklizeno, ale ono se taky není čemu divit, protože přes týden jsme oba do večerních hodin v práci, takže tu v podstatě jen spíme a právě o víkendech uklízíme. Dovedu si představit, že dokud bude mimi malé a bude jen ležet v postýlce nebo ohrádce, žádný nepořádek nenadělá a mně se bude dařit udržovat standard úklidu na jaký jsme zvyklí. Ale co pak až bude všude lézt, vysypávat věci, čmárat na stěny? Já se na to psychicky začínám připravovat, vím, že v tomto budu muset slevit, ale tak nějak tuším, že s manželem bude problém. Ta otázka "cos tu proboha celý den dělala"? u nás určitě také zazní