Povídala jsem, i jsme pouštěli hudbu, mimi to opravdu vnímá. U té hudby je to i znát, jak změní pohyby, kope do rytmu :)

Oběma dětem jsem četla poezii a vyprávěla, co na ně čeká, až se narodí. Nezpívám, to absolutně neovládám :)

Babička mi vždycky říkala, ať si s mimi povídám, ať mu zpívám, nebo pouštím hudbu. Přijde mi to dětinské a hloupé, nikdy jsem to nedělala, nevěřím na to, ale proti gustu žádný dišputát :) třeba to děcko fakt vnímá, ale teď jsem těhotná a opět to dělat nebudu.

Také jste si povídaly do bříška? Jí docela často, a bylo to fajn - a věřím tomu, že to dítě tak nějak vnímá- normální věty o tom, co děláme, kam půjdeme apod, když malý v bříšku řádil, při povídání se vždYcky zklidnil....