Autor |
Zpráva |
|
|
Předmět příspěvku: |
Re: Co mu vlastně je? |
|
|
souhlasím s baborad. Na starší dceru platí stále ještě čert, ta druhá je 14-denní, takže ta brečí, jen když má hlad. Je fakt, že u nás to také funguje. Prostě když se vzteká, nebo si vynucuje pozornost, důrazně vysvětlím, že jí to nebaštím a že jestli hodlá pokračovat, jdeme za čertem. Koupili jsme loutku čerta na špejli a zapíchli ji do květináče. Nejdříve pohrozíme tím, že ten malinkej čertík to vidí a všechno zlobení hlásí dolů do sklepa. Většinou to stačí
souhlasím s baborad. Na starší dceru platí stále ještě čert, ta druhá je 14-denní, takže ta brečí, jen když má hlad. Je fakt, že u nás to také funguje. Prostě když se vzteká, nebo si vynucuje pozornost, důrazně vysvětlím, že jí to nebaštím a že jestli hodlá pokračovat, jdeme za čertem. Koupili jsme loutku čerta na špejli a zapíchli ji do květináče. Nejdříve pohrozíme tím, že ten malinkej čertík to vidí a všechno zlobení hlásí dolů do sklepa. Většinou to stačí :)
|
|
|
|
Napsal: stř led 18, 2012 1:31 pm |
|
|
|
|
|
Předmět příspěvku: |
Re: Co mu vlastně je? |
|
|
baborad píše: Vůči tomuto jsem byla umunní. Když to není vyloženě malé miminko, chce to ho chvíli nechat a ne za ním hned běhat. Děti mi tohle taky zkoušely, ale neuspěly. Takže když opravdu brečely, poznala jsme to. Vynucovaný brek, nebo vzdorovitý jsou 2 naprosto jiné věci dejte mu najevo, že mu to "nebaštíte", rychle to pochopí, u nás fungovalo, že pokud bude jen tak brečet, bez důvodu, jen, aby si vynutil pozornost, ať jeden nebo druhý, hrozila jsem bubákem a opravdu s nimi chodila do tmavého sklepa. Možná dost šoková terapie. Bubáka se bojí dodnes, ale žádné psychické trauma to na nich nezanechalo Tak tohle mi přijde jako pořádně drsná metoda. Ale jinak souhlasím, v případě vynucovaného pláče hlavně neustupovat.
[quote="baborad"]Vůči tomuto jsem byla umunní. Když to není vyloženě malé miminko, chce to ho chvíli nechat a ne za ním hned běhat. Děti mi tohle taky zkoušely, ale neuspěly. Takže když opravdu brečely, poznala jsme to. Vynucovaný brek, nebo vzdorovitý jsou 2 naprosto jiné věci :) dejte mu najevo, že mu to "nebaštíte", rychle to pochopí, u nás fungovalo, že pokud bude jen tak brečet, bez důvodu, jen, aby si vynutil pozornost, ať jeden nebo druhý, hrozila jsem bubákem a opravdu s nimi chodila do tmavého sklepa. Možná dost šoková terapie. Bubáka se bojí dodnes, ale žádné psychické trauma to na nich nezanechalo :)[/quote]
Tak tohle mi přijde jako pořádně drsná metoda. :o Ale jinak souhlasím, v případě vynucovaného pláče hlavně neustupovat.
|
|
|
|
Napsal: úte říj 04, 2011 4:00 pm |
|
|
|
|
|
Předmět příspěvku: |
Re: Co mu vlastně je? |
|
|
já osobně jsem proti strašení dětí, ale zastávám názor, že dítko brečí jen když má hlad, mokrou plínu nebo je nemocné, v ostatních případech je to opravdu jen vynucování pozornosti. mně se osvědčila metoda, když byl dceři necelý rok, netahat hned z postýlky, ale mluvit a mluvit a zase mluvit, ale dámy neeeeeeeee šišlat, jak to mají ve zvyku obzvláště babičky
já osobně jsem proti strašení dětí, ale zastávám názor, že dítko brečí jen když má hlad, mokrou plínu nebo je nemocné, v ostatních případech je to opravdu jen vynucování pozornosti. mně se osvědčila metoda, když byl dceři necelý rok, netahat hned z postýlky, ale mluvit a mluvit a zase mluvit, ale dámy neeeeeeeee šišlat, jak to mají ve zvyku obzvláště babičky :nesouhlasim:
|
|
|
|
Napsal: pát zář 30, 2011 4:23 pm |
|
|
|
|
|
Předmět příspěvku: |
Re: Co mu vlastně je? |
|
|
Vůči tomuto jsem byla umunní. Když to není vyloženě malé miminko, chce to ho chvíli nechat a ne za ním hned běhat. Děti mi tohle taky zkoušely, ale neuspěly. Takže když opravdu brečely, poznala jsme to. Vynucovaný brek, nebo vzdorovitý jsou 2 naprosto jiné věci dejte mu najevo, že mu to "nebaštíte", rychle to pochopí, u nás fungovalo, že pokud bude jen tak brečet, bez důvodu, jen, aby si vynutil pozornost, ať jeden nebo druhý, hrozila jsem bubákem a opravdu s nimi chodila do tmavého sklepa. Možná dost šoková terapie. Bubáka se bojí dodnes, ale žádné psychické trauma to na nich nezanechalo
Vůči tomuto jsem byla umunní. Když to není vyloženě malé miminko, chce to ho chvíli nechat a ne za ním hned běhat. Děti mi tohle taky zkoušely, ale neuspěly. Takže když opravdu brečely, poznala jsme to. Vynucovaný brek, nebo vzdorovitý jsou 2 naprosto jiné věci :) dejte mu najevo, že mu to "nebaštíte", rychle to pochopí, u nás fungovalo, že pokud bude jen tak brečet, bez důvodu, jen, aby si vynutil pozornost, ať jeden nebo druhý, hrozila jsem bubákem a opravdu s nimi chodila do tmavého sklepa. Možná dost šoková terapie. Bubáka se bojí dodnes, ale žádné psychické trauma to na nich nezanechalo :)
|
|
|
|
Napsal: čtv zář 29, 2011 8:45 pm |
|
|
|
|
|
Předmět příspěvku: |
Co mu vlastně je? |
|
|
Tak do svou let nás synek dokázal pořádně vydeptat - naprosto bezdůvodné brečení jako prostředek k vynucení pozornosti - a zkuste to přejít, když jeden nikdy neví , jestli zrovna teď nejde o něco vážného...
Tak do svou let nás synek dokázal pořádně vydeptat - naprosto bezdůvodné brečení jako prostředek k vynucení pozornosti - a zkuste to přejít, když jeden nikdy neví , jestli zrovna teď nejde o něco vážného...
|
|
|
|
Napsal: čtv zář 29, 2011 7:13 pm |
|
|
|
|